Koncept, choreografie, interpretace

Johana Pocková, Sabina Bočková

Hudba

Lukáš Palán

Dramaturgie

Viktor Černický

Světelný design

Eliška Kociánová

 

Finančně podpořili

Partneři projektu

          

 

 

Jáma lvová začala jako performativní výzkum médií, politického populismu a jejich manipulativních sil. Dvě performerky se stávají ztělesněním fyzických a vizuálních obrazů inspirovaných mediálním prostorem. V neutichajícím tanečním duetu padají spolu s divákem do symbolické jámy lvové, která se stává propastí nejistot a nejednoznačností.

Sabina Bočková a Johana Pocková ve svém novém díle balancují na hranici mezi zábavou a zvrhlostí, přecházejí od manipulace diváka k sebe manipulaci a oscilují mezi rolemi vůdců a rolemi obětí. S nezvyklou lehkostí a významovou otevřeností procházejí skrze všeobecně známé figury sociálně - kulturních referencí a vytváří široký prostor pro vlastní interpretaci, kritické myšlení a zaujetí osobního postoje. Jáma lvová je elektrizující performance s vyhroceným emočním nábojem a vysokou intenzitou, která v kombinaci s pronikavou živou hudbou vytváří a používá, až zneužívá, svoji vlastní atmosféru k vytvoření silného emočního tlaku.

 

 

Čtěte krátký rozhovor s Johanou a Sabinou:
 

Jak se zrodil nápad k tvorbě vašeho díla? 

Skrze tanec jsme se chtěly zabývat tématem, které není osobní a má širší společenský dosah. Cítily jsme, že média a jejich manipulativní moc jsou tématem, které v nás vyvolává neklid a nejistotu a chtěly jsme pochopit, jaké to je vstoupit do této pozice a zakusit mediální mechanismus. 

Co značí název představení?

Jáma lvová je pro nás propastí nejistot a nejdnoznačností, kam jsme byli společně s diváky vrženi. Je to emočně vypjatá situace, ve které se musíme konfrontovat s vlastními postoji vůči nastolenému tématu. Oproti jejímu biblickému obrazu zde nejde o neměnný božský zákon, který existuje nezávisle na lidech, ale jde o dialog mezi námi a diváky, ve kterém vzniká možnost reflexe. 

Je téma manipulace znázorňováno v představení spíše symbolicky, nebo tam divák nalezne i jasné odkazy na konkrétní postavy historie?

K tématu přistupujeme skrze to "co tělo dělá", když je manipulováno nebo to "co tělo dělá", když manipuluje. V představení tedy divák může zahlédnout pohyby, které vychází z nám všem známého vizuálního prostředí médií, jde ale primárně o fyzické zakoušení manipulace a o její emocionální dosah.  

Co vás dvě svedlo dohromady?

Potkaly jsme se v projektu Miřenky Čechové & Tantehorse s názvem !O! Family Therapy, který se zabýval tématem duševních nemocí a byl jakousi laboratoří pro mladé tvůrce. V rámci procesu a vzájemných konzultací našich individuálních charakterů jsme postupně zjišťovaly, že cesty tvorby pohybového materiálu a přístupu k hledání charakteru se nám potkávají. Pracovaly jsme spolu poté na druhém představení s názvem Plné sklady citů a spolupráce nás velmi baví a naplňuje. 

 

Vstupenky

( Photo: Vojtěch Brtnický)
( Photo: Vojtěch Brtnický)
( Photo: Vojtěch Brtnický)
( Photo: Vojtěch Brtnický)
( Photo: Vojtěch Brtnický)
( Photo: Vojtěch Brtnický)
( Photo: Vojtěch Brtnický)
( Photo: Vojtěch Brtnický)

#tanecpraha